Libenická stéla, Kutná Hora, Kaňk

Článek z webu archeologienadosah.cz  "Pravěkem jižního Kolínska. Libenice a keltská svatyně: velký omyl české poválečné archeologie?"

"Jižně od Kolína, směrem ke Kutné Hoře, tam, kde už krajina spadá stále níže k Labi, tvořil nápadně vyčnívající vrch Kaňk orientační bod pro řadu pravěkých populací, a možná také místo preferované ve vztahu k nebesům, místo dotyku země a nebes.
S tímto kopcem za zády a velkou řekou před sebou představoval zdejší prostor vhodné místo k sídlení téměř pro všechny obyvatele, kteří se zde usadili v průběhu tisíciletí. Novodobá usedlost Skalka přímo u vyústění silnice vedoucí dolů z Kaňku na hlavní silnici (Čáslav-Kolín) byla postavena v místech, které si zvolili k sídlení lidé všech pravěkých kultur už od mladší doby kamenné, tedy první zdejší zemědělci. Tak se pod ní vrství - a v polích kolem ní - nejen rozpadlá dávná obydlí všech dob, zachytitelná už jen archeologickým výzkumem, ale i hroby jejich obyvatel, jak dokazují občasné záchranné archeologické výzkumy. Dříve byly zaznamenány rovněž nálezy mincí doby římské. Je to také místo rozsáhlého sídliště z mladší doby laténské.
Místo nejznámějšího "keltského" nálezu, který Libenice proslavil, se však nalézá asi o 800 m západněji, stačí pokračovat pořád po hlavní silnici směrem na Kolín. Po levé straně minete odbočku do obce Libenice a mezi ní a hlavní silnicí je prostor bývalé, nyní již opuštěné tržnice (severovýchodně od obce). Ta byla vybudována na zpevněné ploše, stavěné v roce 1959 pro váhu na vážení cukrovky a její sklad pro Kolínské cukrovary. V rámci skrývky zeminy byl proveden výzkum, který zachytil lichoběžníkový dům z mladší doby kamenné - kultury vypíchané, se sloupovou konstrukcí, uvnitř bíle omítnutý vápnem a malovaný šedou hlinkou, a posléze nejméně další dva domy. V rámci této akce byl rovněž pražskými archeology objeven podivuhodný nález: velký obdélníkový útvar ohraničený mělkým příkopem o rozměrech 83 x 26,4 m, uvnitř s osamoceným laténským kostrovým hrobem ženy se stříbrnými šperky. V jihovýchodní části opevněného areálu bylo zjištěno soujámí s dalšími jámami po kůlech, s pohřbem dítěte, neúplnými dětskými kostrami, kostmi koně, kozy, ovce, prasete - a do jeho horní části byla povalena kamenná stéla (dnes ji v obci na návsi připomíná novodobá kamenná plastika). "Menhir" byl převezen do Archeologického ústavu v Praze a znovu vztyčen na jeho nádvoří, kde ho můžete vidět dodnes. Stříbrné šperky a další nálezy se ocitly v Národním muzeu. A o objevu byla rychle napsána obsáhlá kniha (1962), seznamující veřejnost s objevem první a dodnes v Čechách jediné toho druhu "keltské svatyně". Vyhodnocovala také veškeré paleoastronomické aspekty této "observatoře", ocitla se v mnoha učebních textech. Dnes se na výklad tohoto nálezu dívají archeologové jinak. Výklad objektu zpochybnil v roce 1995 Jiří Waldhauser, který předložil řadu důkazů o tom, že by se mohlo jednat o "germánskou svatyni" z konce doby římské až z počátku stěhování národů, v jejímž prostoru se náhodně nachází daleko starší laténský hrob, který nesouvisí s ohrazením, ani s kamennou stélou. Ano, příkop oddělující "světský" prostor a "sakrální" tam je, také ostatní popsané objekty, jen se zdá, že je to nesprávně pospojováno, tedy že interpretace může být jiná. Z následné diskuse pak vyplynulo, že hrob ženy mohl být také uložen do současného nebo staršího ohrazeného areálu, záměrně v blízkosti kamenné stély - pravděpodobně zde stojícího neolitického nebo eneolitického menhiru. Byla by to v tom případě jistě ozdoba zdejší ploché krajiny, ostatně existuje zde občanské sdružení, které se vztyčováním menhirů v okolí zabývá. Kamenný "menhir" tak můžete vidět i dnes na libenické návsi, vyrostl na konci 20. století z místní tradice udržované nadšenci a je dílem místního umělce.
Okolní pole jsou plná pravěkých nálezů, datovaných už od neolitu, a ty "keltské" najdete zaručeně zhruba o 800 m východněji u výše zmiňované usedlosti Skalka hned u silnice na Čáslav. Vyjdete-li pak odtud po silnici do kopce na Kaňk, původně hornické osady z 13. století, uvidíte také zbytky středověkých hald, pozdně gotický kostel sv. Vavřince s významným sanktuáriem a kazatelnou, budovu radnice z roku 1526, dům čp. 120 s portálem datovaným 1560 - a zastávku autobusu směr Praha nebo Kutná Hora. Do Libenic se snadno dostanete autobusovou linkou z Kolína (Kolín - Kutná Hora) nebo pěšky z Kaňku (ca 1,5 km).
Autorka textu: Jarmila Valentová , (Národní muzeum)"

Zdroj: https://www.archeologienadosah.cz/vylety/pravekem-jizniho-kolinska-libenice-keltska-svatyne-velky-omyl-ceske-povalecne-archeologie

Článek z webu cestyapamatky.cz  "Keltské sídliště a svatyně (domnělá)"
Libenice, Archeologická naleziště, Hradiště a sídliště
1. sídliště z doby keltské (doba halštatská až laténská)
V roce 1981 bylo v prostoru mezi Libenicemi a Kaňkem odkryto asi 30 objektů keltského osídlení. Mezi nejvýznamnější nálezy patří metalurgické zařízení (pec) s 10 kg strusky ze 2. - 1. stol. př. n. l. s pozůstatky polymetalické rudy (pyrhotin, chalkopyrit a sfalerit) a mědi, těžené z hlubinného dolu ve vrchu Kaňk. Dále bylo získáno množství keramického materiálu z 5. - 1. stol. př. n. l. Nálezy jsou uloženy v muzeu v Kutné Hoře.
2. domnělá keltská svatyně s menhirem (doba laténská)
Domnělá keltská svatyně leží na přírodní diluviální terase Labe, nepatrně vyvýšená nad inundační čarou na severozápadním úpatí vrchu Kaňku. Současná archeologie zastává od roku 1995 názor, že veškeré vývody ohledně keltské svatyně jsou pouze hypotetické a dílem značné fantazie předchozích generací archeologů.
Založení svatyně bylo nejprve kladeno do 3. stol. př. n. l., ale později je A. Rybová přeložila do doby kolem roku 400 př. n. l. Svatyni obklopoval příkop o hloubce jeden metr ve tvaru obdélníka 80×20 m, po jeho vnitřní straně byl zbudován val z hlíny. Uvnitř se nacházel do hloubky 1 - 2 metry zahloubený prostor oválného půdorysu, pod kterým byl pod zemí umístěn symbolický útvar z kamenů, související pravděpodobně s kultem podsvětního božstva (původního božstva země). Symbol božstva byl zřejmě umístěn na dvou kůlech zasazených v jamkách u kterých byly také nalezeny dva bronzové drátěné nákrčníky. Množství zbytků misek a amfor mluví pro úlitby nebo pití obřadního nápoje, střepy hrnců, v nichž se přinášely nekrvavé oběti v podobě jídel a obilí, o tom, že byly záměrně roztlučeny. Krvavé zvířecí oběti může dokládat množství kostí v jamách obklopující střed svatyně. Jsou zde zastoupeny běžné druhy domácích zvířat, psa a koně nebo klisny, ale také neúplné kostry tří dětí, zřejmě rozčtvrcených. Oběti se přinášely jedenkrát ročně, mohlo se tedy jednat o významný obecný svátek a náboženskou slavnost kmene či větší etnické jednotky, např. Beltine (konce zimy). Místo tedy mělo pravděpodobně i značný politický význam a bylo zničeno agresory, kteří se rozhodli usadit na novém území.
Areál svatyně byl náhodou objeven v roce 1959 a popsán několika archeology. Nejvýznamnějším nálezem je hrob 50leté ženy ("kněžky"), která byla pohřbena s bohatou výbavou bronzových předmětů (náramků a nánožníků, bronzovou sponou müsningenského typu s diskovitou patkou, stříbrným a bronzovým prstenem, 14 skleněnými a jantarovými korálky položenými spolu se dvěma hrudkami včelího vosku, který býval pomůckou k usmiřování bohů při magických obřadech) a kamenná stéla (menhir ?). Stéla je vysoká 2 metry, váží 1,4 tuny a je z žlutavého až okrového dvojslídného migmalitu s turmalinem z kutnohorského kristalinika. Stéla se se nacházela v lokalitě svatyně a byla na svém místě naprosto přesně situována. Po archeologickém průzkumu byl přemístěn na nádvoří Archeologického ústavu v Praze.
Podle sdělení starožitníka Lubarského z Kolína, kterému byly nabídnuty bronzové keltské šperky, došlo v roce 1993 k dokonalému vyloupení asi deseti kostrových keltských hrobů nedaleko místa objevu hrobu staré ženy ("kněžky")."

Zdroj: https://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/libenice/keltske-sidliste-a-svatyne-domnela

Na webu Mystika.info se píše:
"Tento velmi zajímavý rulový kámen dosahující výšky dvou metrů, se nacházel v lokalitě svatyně pravděpodobně keltské (4. stol. před. Kr.) Po archeologickém průzkumu byl přemístěn na nádvoří Archeologického ústavu do Prahy. Splňoval nějaký účel již v době používání objektu? Nebo byl na místo umístěn později, pak by vyvstala otázka, proč byl v tak značné hloubce.
Hmotnost je odhadnuta na 1,4 tuny."

Zdroj: https://www.mystika.info/products/libenice-menhir-/

V současnosti stojí na nádvoří Archeologického ústavu AV ČR v Letenské ulici v Praze, kam byla přemístěná po roce 1962. Nalezená byla v povaleném stavu jako součást keltské svatyně v Libenicích u Kolína. Zhotovena je z migmatitické ortoruly se zřetelnou vrásovou texturou, pocházející z metamorfovaných komplexů kutnohorského krystalinika, a to nejspíše z blízkého okolí Kutné Hory; délka transportu se odhaduje jen asi na 2 km. Pro získání požadovaného tvaru bylo zřejmě využito lavicovitého rozpadu horniny podle puklin ve skalním masívu, současné trhliny ve stéle jsou zřetelně druhotné. Evidentní je opět hrubé přitesání, jen v nezbytné míře a s pochopením pro vlastnosti této pevné a houževnaté horniny. I zde snad mj. sehrála roli snaha o odlišnost kamene od podloží, tvořeného křídovými sedimenty a pleistocénními sprašemi. Přístup k materiálu tedy opět vypovídá o značných zkušenostech - ostatně je četnými důkazy doložené, že Keltové byli výbornými znalci nerostných surovin.

Z diskutovaných objektů koresponduje libenická stéla nejvíce s kameny u vyšehradské rotundy a naproti chrámu a s menhirem v Chabrech (zde i velikostí). Zároveň je zde i určitá analogie s kounovskými řadami a s objekty na Slánské hoře. Velmi odlišný přístup lze oproti tomu vidět ve srovnání se všemi menšími pískovcovými objekty....."

Udroj: https://revuekamen.cz/menhiry2.htm 

Článek na denemark.jidol.cz  "Na severní straně Kaňku stojí další menhir"

"Koncem minulého roku jsme přišli s nápadem, že bychom zkusili najít místo, kde kdysi stávala stéla (menhir) v Libenicích. Dnes je na místě keltské svatyně (?) bývalá vietnamská tržnice. Domluvili jsme se s majitelem, zda můžeme s Pavlem Kozákem a Pavlem Bartlem vše proměřit a prověřit. Nakonec se ukázalo, že na místě, kde stál kámen, je postaven domek sloužící jako bazar. Pan Kozák ale rozhodl, že místo nový kámen jako zářič energie nepotřebuje, a to ani na místě jiném, blízkém.
Přišli jsme tam ale na něco jiného. V okolí Kutné Hory je několik, už v historii uváděných, "ley-lines", které by bylo dobré zmapovat a případně posílit či na nich postavit další kameny. Jedním z takových křížení je i místo na severním úbočí Kaňku. Místo bylo vytipováno, připravena díra a pak stačilo jen najít kámen. Vhodným kamenem se ukázal skoro 2,5 m dlouhý kámen, který jsme měli připravený na jiné místo a který byl složený přes 2 roky v Přítokách. Po Pavlově kontrole na místě jsme se domluvili na rychlé akci. David přivezl dodávku s dvounápravovým vozíkem, pomocníci napnuli svaly i hupcuk a díky Tomášovým "lyžinám" jsme kámen dostali na korbu. Po krátké akční vložce, kdy dodávka nemohla vyjet s cca 650 kg těžkým kamenem do kopce, se povedlo nacouvat kousek od díry. Pak to bylo otázkou hodinky, než jsme kámen vyheverovali a pak zase pomocí svařených trubek nasunuli do díry. Pavel zkontroloval směr, náklon a už se klínoval v zemi nasbíraným kamením. Za necelé tři hodinky byl kámen převezen a postaven. Teď bude sloužit v té naší krajinné síti podobně jako kameny ostatní."

Zdroj: https://denemark.jidol.cz/2016/03/na-severni-strane-kanku-stoji-dalsi-menhir/

Odkaz na článek PhDr. Petra Drdy "Archeologické naleziště (Libenice, Česko)"

https://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0299259-Archeologicke-naleziste-Libenice-cesko/