Menhir u Ořecha - aktuální pátrání

19.01.2020

Mé úplně první pátrání po menhiru mě zavedlo k obci Ořech, která leží těsně u jihozápadní hranice Prahy. Vede zde silniční dopravní tepna - Pražský okruh, a přivádí ruch do míst, které kdysi také kypělo životem. Při výstavbě dopravního okruhu totiž bylo v nedalekých Řeporyjích a poté i u Ořecha nalezeno významné pravěké osídlení.

V červnu 2019 jsem jela autem po Pražském okruhu ve směru z Prahy a stala se mi nedaleko přejezdu u Zadní Kopaniny zvláštní autonehoda. Ani policie při vyšetřování nezjistila důvod, proč se moje auto stalo neovladatelné a vybourala jsem se. Naštěstí všechno dobře dopadlo, ale ta nehoda mi nedala spát. Už ani nevím, jak jsem si vzpomněla, co se píše o dálnici, vedoucí kolem Makotřas, ale pátrala jsem, jestli nenajdu také nějaké informace o nehodách na okruhu u Ořecha. Informace o vyšší nehodovosti v tomto úseku jsem překvapivě našla, hlavně jsem ovšem při mém pátrání narazila na internetových stránkách obce Zbuzany na zajímavý zápis, kde se píše nejen o známém a dosud zachovaném Zbuzanském menhiru, ale také o dalších dvou menhirech - ořešském menhiru a kralupském menhiru

Jde o zápis kronikáře pana Kopřivy o tom, že u Ořecha stával menhir, který měl být zničený při výstavbě Pražského okruhu.

Pan Kopřiva píše: "Kámen nejbližší zbuzanskému potkal tento osud při stavbě dálnice. Nacházel se pod Ořechem, směrem na Krteň." 

Pan kronikář Kopřiva ale již zemřel a nový pan kronikář bohužel nic dalšího o menhiru neví. Nepodařilo se mi nic dopátrat ani v archeologickém archivu, ani ve starých mapách na Seznamu, ani na starých leteckých mapách.

Celý text k přečtení zde: https://www.zbuzany.eu/tajemne-pamatky/d-5739 

V úvahu připadají dvě místa:

  • pokud budeme brát jako hlavní informaci orientaci zmizelého ořešského menhiru vůči Krtni, pak by měl stát tento menhir spíše severozápadně od Ořecha
  • při studování mapy jsem ale nedaleko Ořecha našla lokalitu, která se jmenuje "U KAMENE". Leží severovýchodně od obce Ořech ZDE.  


Propojení s kralupským menhirem

Kralupy nad Vltavou leží od obce Ořech cca 23 kilometrů a opravdu lze dohledat zmínky o menhiru, který stával v Kralupech na vrchu Hostibejk. Propojení údajného ořešského menhiru nahrává i fakt, že pokud spojíme přímkou lokalitu U Kamene s kralupským vrchem Hostibejk, dostaneme úhel 18o stupňů (severojižní  směr) a vzdálenost cca 24 km. Podle fotografie na stránkách  https://druidova.mysteria.cz je Hostibejku ve vzdálenosti 15 km dobře viditelná hora Říp. Pokud protáhneme linii na opačnou jižní stranu, dojdeme až k hoře Kleť a oppidu Třísov https://mapy.cz/s/lacosutazo . Na stránce https://menhiry.mysteria.cz se uvádí, že "ve vzdálenosti 1,5 až 2,5 km severozápadně od vrcholu Kleti se nacházejí 4 menhiry či přírodní aktility". Oppidum Třísov není ani potřeba podrobněji představovat, více o něm naleznete v odkazech v dolní části tohoto článku.

Protože mě samozřejme ley linie zajímají, ještě jsem si s přímkami pohrála. Pan Kopřiva totiž spojil menhir ve Zbuzanech s Makotřaskou svatyní a pokud i u Ořechu byl menhir, určitě by měl se zbuzanským menhirem spojitost. Vyšel mi zajímavý poznatek: Když propojíme menhir ve Zbuzanech s Makotřaskou svatyní (azimut 165°), a celou přímku ještě prodloužíme pod stejným azimutem, doputujeme až přímo k menhiru v obci Kamenný Most.

Zajímavé je, co píše pan Kopřiva o menhiru v Kamenném Mostě: "...Zbuzanský menhir je parádní kousek - nad terénem je přibližné 80 - 90 cm vysoký, má tloušťku 25 cm a ve směru jihoseverního azimutu má 75 cm. Pravou výšku menhiru včetně uložení do země jsem nezměřil, neboť jsem nechtěl porušit jeho stabilitu ve svahu. Podobá se kamenomostec­kému menhiru na kladensku..."

Když se vrátíme k menhiru ve Zbuzanech, spojíme zbuzanský menhir přímkou s Krtní (azimut 20°) a linii protáhneme, narazíme na této linii pod azimutem 21° na menhir v Horoměřicích. Při dalším prodloužení linie jen těsně mineme hradiště Řivnáč u Roztok (cca 300 metrů) a pod azimutem 22° se dostaneme k menhiru v Chodči (Vysoká). Linie mají ještě své pokračování, resp. jsou součástí většího obrazce, který ale bude zveřejněn na jiných stránkách.

(Dalším otazníkem při mém pátrání bylo, co přesně myslel pan Kopřiva, když napsal "Kralupský menhir" ve vzdálenosti 2,2 km? Taková krátká vzdálenost? Když jsem si ale znovu procházela text pana Kopřivy, uvědomila jsem si, že jde možná o chybný zápis a že jde zřejmě o vzdálenost 22 km. Pak už informace o kralupském menhiru dávaly smysl a díky laskavé pomoci pana Brojíra se podařilo kralupský menhir identifikovat. Více o kralupském menhiru ZDE.)


Odkazy a zdroje:

Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky