Chlístovské menhiry
Podle serveru Nadejkovsko.cz jde o celkem tři menhiry, z nichž jeden stojí od nepaměti a cituje ho ve své knize Anna Bauerová, další dva znovu vyzdvihli a postavili Pavel Kozák a Pavel Bartle.
Podle serveru Nadejkovsko.cz jde o celkem tři menhiry, z nichž jeden stojí od nepaměti a cituje ho ve své knize Anna Bauerová, další dva znovu vyzdvihli a postavili Pavel Kozák a Pavel Bartle.
Před časem jsem našla na internetu zajímavou zprávu o menhiru, který se našel u Lorety na pražských Hradčanech. V těch místech bylo také nalezeno velké pohřebiště.
O menhiru na Vinařické hoře jsem našla stopu v několika zdrojích. Jednak v článku Libora Čermáka, který odkazuje na stránky KPUFO a na některých internetových stránkách, např. Smircikrize.cz a další. Zmínka o Vinařické hoře je i v literatuře Pavla Kozáka. Všechny odkazy naleznete níže v.
Na Slánské hoře měly stát také menhiry. Zmiňuje se o tom např.
Na menhir u Masákovy Lhoty (okres Prachatice) jsem dnes narazila úplně náhodou, když jsem v mapě hledala protažení jedné hypotetické linie. O menhiru se píše na serveru Mapy.cz jen to, že "byl na toto místo přemístěn v 70. letech minulého století."
Na menhir u Jemníků odkazuje více zdrojů, nicméně na webovývh stránkách obce se pod zkopírovaným textem píše: "...bohužel se už asi skutečně nebude jednat o původní kámen."
Článek z webu archeologienadosah.cz "Pravěkem jižního Kolínska. Libenice a keltská svatyně: velký omyl české poválečné archeologie?"
Menhir v Dlažkovicích - bohužel se mi o něm nepodařilo zjistit nic, tedy kromě toho, že není dochovaný, měl stát u zámecké cesty a že měl padnout za oběť kolektivizaci.
Mé úplně první pátrání po menhiru mě zavedlo k obci Ořech, která leží těsně u jihozápadní hranice Prahy. Vede zde silniční dopravní tepna - Pražský okruh, a přivádí ruch do míst, které kdysi také kypělo životem. Při výstavbě dopravního okruhu totiž bylo v nedalekých Řeporyjích a poté i u Ořecha nalezeno významné pravěké osídlení.
Moje v pořadí druhé pátrání po menhiru. O kralupském menhiru jsem se dozvěděla stejně jako o tom ořešském menhiru ze vzpomínek zbuzanského kronikáře pana Kopřivy, který kralupský menhir dává do přímé souvislosti s menhirem ve Zbuzanech. Záznam pana Kopřivy je z roku 1995 a o kralupském menhiru píše v přítomném čase, jako by ještě stál.